Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Smutný hlas zaplašeného hněvem božím pastýře ... - str. 21

[na přehled] [na text]

KOMENSKÝ, Jan Amos. Smutný hlas zaplašeného hněvem božím pastýře k rozplašenému, hynoucímu stádu, ostatní již rady dáním se všemi se žehnající. Praha : Štorch-Marien, 1920. 51 s (Aventinum ; sv. 16)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

Čti, kdo chceš, všecky proroky izraelské, u každého to tré najdeš. Čti nynější podobná Boží návěští (lidí těch, kteříž obzvláštním puzením něco podobného mimo vůli svou a nad vtip svůj mluvili neb psali, a v knize •• Světlo ve tmě" obsaženy jsou), podobné věci uhlédáš.

29. Jestliže co částečně, strany osob některých neb krajin a zemí, chybovati se zdá, na to nám Pán Bůh u proroka dal reguli: že ne všecko, co Bůh prohlásiti dá, tak skutečně bývá, a proč nebývá. (Nahlédni do Jerem. kap. 18. a uzříš.) Protož u mne toho něčeho nesplnění tak mnoho platnosti míti nemohlo jako věc hlavní, neproměnně stojící i v těchto všech nových jménem Božím vynešených řečech:

I. Že nynější svět, ačkoli se jménem křesťanským přiodívá, tak jest porušený jako první svět, jako Sodoma, jako Egypt za Faraona, jako falešný onen Jeruzalém, jako Babylon.

II. Že rány Boží ne menší přijdou, jako tam přišly.

III. Že za tím prchlivosti vylitím a světa bezbožníků podvrácením ještě se zase milosrdenství Boží vyskytne a církev jeho po svém žalostném přetříbení znovu jako ráj Boží zkvetne.

30. Cemužvěřil-li sem já a kdokoli z vás, milí, i jiných křesťanů, tak pravdivě se nemýlí, jak pravdivě ty věci v věčně nepohnutém Božím Slovu základ svůj mají. V tom toliko býti můž, a bývá, omyl, že my lidé mezi časem a časem, věcí a věcí ne vždycky rozeznati umíme. A že přílišnou dobrých jen věcí chtivostí na to jen, co se slibuje, a ne na to, co se hrozí, pozor dávajíce, onono jen lš\páme; a když pak věci jináč, než sme je uchytili, jdou, mateme se, motáme, rmoutíme, pochybujeme.

31. I my'tedy jestliže sme se tu v čem mýlili a neb ještě mý ..líme,ne·Bůh nám vinen, ale my samI. Hloupý náš rozum (řeči

21

[na začátek stránky]