Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Smutný hlas zaplašeného hněvem božím pastýře ... - str. 15

[na přehled] [na text]

KOMENSKÝ, Jan Amos. Smutný hlas zaplašeného hněvem božím pastýře k rozplašenému, hynoucímu stádu, ostatní již rady dáním se všemi se žehnající. Praha : Štorch-Marien, 1920. 51 s (Aventinum ; sv. 16)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

mohli, nýbrž aby s námi starými došli a oni z jha kázně vypřáhnouce sobě volni býti mohli, o to mezi sebou rady skládali; ačkoli jinou před oči barvu dávali, že by (prý) řízení nebylo řádné, kdyby kromě synodního shromáždění bylo; tak pod zámyslem řádu k upadku přivodíce řád. A nesoudíce, že neobyčejným řádem nyní s námi jda Pán, k nějakému také neobyčejnému postupování (když jen dobré a svaté jest) příčin podával.

12. Já, před těmito již desíti lety vida zacházení a zcházení naše, a že nás jiní v říši národové, sobě pokoj jednajíc, opustili, a z téhož pokoje s celou vlastí naší vypustivše, v hrdle Antikristu věčnými časy zanechali, psal sem Kšaft umírající matky, Jednoty Br. Č., poklady své jiným jednotám a národům rozporoučející. Věděl sem sic, že žádný proto, že o svých věcech pořízení učiní, neumírá; ale již vidím, že Boží vůle jest, aby matka naše Kšaftu svého smrtí svou potvrdila, poněvadž (dle Písma) kde kšaft jest, potřebí, aby k tomu smrt kšaftujícího přistoupila, a teprv stálý bývá (Žid. 9, 16.).

13. My však ještě pozůstávající a na tu smrt matky své se dívající budeme-liž tím, že se to podle vůle Boží děje, vymluveni? Nikoli; poněvadž se toto pokladů milosti jinam přenášení proto děje, že jsme jich vděčni nebyli a vážiti sobě nechtěli. I bude od nás vzato království Boží a dáno lidu činícímu užitky jeho, dle svědectví Kristova (Mat. 21, v. 43.). li Ezdráše pak takto mluví Pán:Cožťmám učiniti, Jákobe?Nechtěls poslouchati, Jůdol Obrátím se k jiným národům a dám jim jméno své, aby ostříhali nařízení mých. Poněvadž ste mne opustili, i já opustím vás; když Žádati budete milosrdenství, nesmiluji se etc. Ačkoli ne mne ste opustili, ale sami sebe, praví Pán. Ješto, zdaliž sem já vás neprosíval jako otec synů, abyste byli

15

[na začátek stránky]