Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Smutný hlas zaplašeného hněvem božím pastýře ... - str. 12

[na přehled] [na text]

KOMENSKÝ, Jan Amos. Smutný hlas zaplašeného hněvem božím pastýře k rozplašenému, hynoucímu stádu, ostatní již rady dáním se všemi se žehnající. Praha : Štorch-Marien, 1920. 51 s (Aventinum ; sv. 16)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

zhynuli. Ach, což musí těžké býti provinění nás obojích, 'že na oboje tak vylil a bez přestání vylévá ra2hněvání své věčný PánI

5. Čtyrydceti let jest, jakž sme oplakávati začali Siona svého českého, sousedům v pošlapání vydaného, vždy se ještě oblédajíce po spomožení, zda by je, a odkud, poslal Pán. Ale aj,

neposílá posavad, nýbrž i na nás naplnil, co tam stojí: Cekej

pokoje, a aj, nic dobrého1 času uzdravení, a aj, hrůzal; a že sme co rok zpívati museli: Opět žeň pominula, léto se dokonalo, my pak nejsme vyproštěniOer.8,15.20.).Nynípakjinou nám zpívá přesmutnou písničku: Přišel konec lidu mému, nebudu víc promíjeti jemu etc. (Am. 8,.2.)

6.Ach, což sme nevěděli a nevěřili, aby tak nezhojitedlná byla nemoc našel Oer. 10, 19. 20.) Aj, není lékařství ani lékaře, zhojena býti nemůž dcera lidu mého Oer. 8, 22.). Již sekera k kořenům našim přiložena,již strom náš podťat,již se skácel, již nasvrchku země trupel jeho leží, již se roubá, již se kosti naše rozletují až k ustům hrobovým (Mat. 3, 10. Žal. 141, 7.). Roztloukl nás jako nádobu hrnčířskou, kteráž nemůže býti opravena více Oer. 19, 11.). Rozházel nás po krajinách, o nichž otcové naši neslýchali Oer. 16, 13.). Dal nás v posmýkání mezi národy, v pohanění a přísloví, v rozprávku a proklínání. A i tu posílá na nás meč, hlad a mor, dokudž bychom vyhlazeni nebyli Oer. 24, v. 9. 10.). Běda nám, že sme hřešili I (Pl. 5, 16.)

7.Jeremiášůvnad podvrácenýma vyvráceným městem a lidem svým pláč 6 nech jest již náš pláč, nebo podobné věci trpíme pro hříchy své. I náš-tě již Sion osaměl aosifel(Pláčl, v. 1.), nemá, kdo by ho potěšil (v. 2.), ani tu, kamž zahnáni sme, nenalézáme odpočinutí, kteříž nás honí, dostihají nás v těsně

12

[na začátek stránky]