Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Sedm legend - str. 12

[na přehled] [na text]

Keller, Gottfried. Sedm legend. Praha : J. Otto, 1904. 127 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

12

kontrastující typy básníků, zabývajících se v moderní době látkami legendárními. Jedni, typičtí to romantilmvé, vzdávali se úplně a bez výhrad náladě a cítění starých legend, klaněli se jejich světicím a podléhali suggestivní moci jejich zázraků, ztráceli sebe a svoji dobu, jen aby byly dostatečně středověcí: to jest na př. Ludvík Tiec:k, jenž kreslí svoji svatou Gen'Ovdu s vroucností a primiti· vismem legendy, nebo Julius Zeyer, který kle· ká v ."Zahradě Marianské" před Madonnou s liturgickými gesty a zbožnými city věřícího katolíka. Druzí jsou hořcí dědicové starého racionalismu a s důrazem užívají proti anthroP9morfisující legendě jeho břitkych bodných zbraní, jeho ironie, jeho sarkasmu, jeho vzbouřené frivolity; obdivovatelé Lukianovi, jenž podobně napadl řeckou legendu zvanou mythologií, posmívají se legendě jizlivě jako Voltaire neb travestují ji potměšile a kousavě jako Heine. v jehož ostré nenávisti proti všemu anthropomorfismu chvílemi snad se probouzí nesmiřitelný obrazoborný monotheismus jeho kmene. Prvnímu typu chybí úplně humor, druhému naivita; první obětuje vlastní osobitost látce, druhý podřizuje legendu svému krajně rozvitému temperamentu; objímá-li první typ exaltované sentímentality, zahrnuje druhý blaseované pochybovače.

Gottfried Keller byl první básník, jenž dospěl k šťastné synthese obou typů, přinesl

[na začátek stránky]