Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Sborník 1916 - str. 32

[na přehled] [na text]

Sborník 1916 : čeští spisovatelé vdovám a sirotkům našich vojínů. Praha : V. Jiřina, 1916. 187 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

Ano. do řevu hromu a kvílení větru vrhá žena smělou otázku: •• Slyšíš nás. Bože?"

A Hospodin. jenž nepřestal se posud zjevovati. odpovídá větrem a bleskem "Slyším I" Velezpěvem božího milosrdí a věčného soucitu i s nejmenším červem lidským jest závěr básně:

"A ticho zas - ukončen boží soud, dvou mrtvol klidné, zbožné usmívání jeví tam ~evně boží slitování,

a věčné lásky věčně živý proud."

Mayer, syn a vyznavač světa, prosyceného božstvím, nemusil volati jako Mácha, básník světa odbožštěného, slova tragická:

"Bez konce láska je \ Zklamánat láska má \"

I mohl Mayer také zpívati chválu a vítězství soucitu mezi lidmi. kteří na zemi máchovské odvraceli se druh od druha jako cizinci. U Máchy hrdinové nanejvýše po vykoupení touží, u Mayera ho docházejí: v jejich oku jiskří se odlesk synovství božího.

Takto s básní •• Věčnost" souvisí druhá velká skladba Mayerova •• V poledne", jíž se ubližuje, pokládá~1i se jen za obraz třídních rozporu ve společnosti kapitalistické a tovární; toť zevní rámec, jejž Mayer naplnil soucitem všelidským. Dokud topičhrdina soudí společnost pouze vědomím třídní spravedlnosti, jest to člověk plný rozporu, disonancí, křivd, člověk nevykoupený; jakmile však probudí v sobě čistě lidské vědomí jedince. patřícího k nekonečnému zástupu stejně trpících, dochází pocitem soustrázně slitováni a míru, jest vykoupen. pravý boží syn uprostřed strojové civilisace. Otevírá ventil, domnívaje se. že činí to proto, že nemohl vykoupiti všech - a vykupuje sebe sama.

Rudolf Mayer našel ve světe řád, zákon, mravní oporu: vesmír jest ovládán Bohem plným slitováni a obydlen lidmi, jejichž srdce vykoupena jsou soucitem. Co hledal ve stínech nočních, zjevilo se mu i v střízlivém světle poledne; co bylo ~ žadavkem Prabytosti, odkryl i pod halenou prostého dělníka. Jak by byl asi býval zobrazoval nadále tento svět vykoupený? Byl by se naklonil k prosté kráse lidu a jeho mravního hrdinství. jak svědčí plán dramat "Obou Gracchův" a "Václava IV", která měla býti oslavou ideí demokratických? Byl by hledal jeho typy uprostřed soudobé společnosti. jejíž chvamou parad~xnost zachytil v jediném svém dochovaném novelistickém náčrtu •• Kaprice osudu"? Ci byl by šel tam, kam v šedesátých letech mohl již vésti duchy jeho založení ·příklad básníků ruských?

Náhrobní kámen odpírá každou odpověd' o poetovi, z jehož celého díla šumí hluboká slova řeckého choru:

Oz,($Q" r~ t'" óvó'tVxn ~QQ-rQiq anaów. *)

  • ) Nebor slitování přísluší všem smrtelníkům v jejich neštěstích. (Euripides. A ndromache.)

32

[na začátek stránky]