Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Ruchovci a Lumírovci v bojích proti křivdě a za právo - str. 5

[na přehled] [na text]

NOVÁK, Arne. Ruchovci a Lumírovci v bojích proti křivdě a za právo. Praha : Fr. Borový, 1938. 69 s (Postavy a dílo ; sv. 16-17) (Kmen)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

Básnické pokolení, které za vedení Josefa V. Sládka vstupovalo do literatury almanachem "Ruch" r. 1868, projevilo své smýšlení hned na titulním listě a v dedi· kační básni své ročenky. "Česká omladina" se shromažďovala kolem základního kamene Národního divadla, který byl symbolickým "chrámem národního znovuzrození", a ústy svého redaktora podávala Vlasti, "co s tváří bledou, řetězem kol šíje na trůně sedí, v rumy skáceném, laur ztrhaný na čele vznešeném" svůj "vínek ze slov, rýmem spiatých v řadu", zároveň však "horoucí slzu v něm". Tato vlasteneckopolitická inspirace tryskala z hlubokých vrstev bolestně podrážděné citovosti: "národem žebráků" nazýval J. V. Sládek své rodáky a pokrevence, "písní otroka" označoval soudobé projevy českého ducha; nezapomeňme však dodati, že bouřná a zahořklá citovost stále volala po energickém a zmužilém činu. V tomto duchu touží, bouří a zpívají všickni mladiství účastníci "Ruchu", z nichž kromě redaktora jenom Svatopluk Čech vyspěl na velkého básníka, kdežto Bohuslav Čermák, Otakar Červinka, Emanuel Miřiovský, Ladislav Quis, Václav Snajdr uvázli v středních a nižších polohách poesie, a Jaroslav Goll, Miroslav Krajník, Jaroslav Martinec a Ervín Spindler se zapsali do kulturních dějin mimo oblast básnickou.

Dva z Ruchovců si však vedle Sládka zaslouží již v ro 5

[na začátek stránky]