Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Ročenka Masarykovy university v Brně. Ročník XX (1938/39-1945/46) - str. 15

[na přehled] [na text]

Ročenka Masarykovy university v Brně. Ročník XX (1938/39-1945/46). Brno : Masarykova univerzita, 1947. 116 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

o Leopardim vydává ne dlouho potom J. Vrchlický svou prvnf literárně historickou studii knižní. V těchto pracích, zařazených do proslulé knihovny Poesie světové, pokračuje Vrchlický vědomě v díle redaktora sbírky Jana Nerudy, o kterém pak vyznal s jímavou vděčností, že kdysi první boural čínskou zeď našeho života literárního. Jenom Dantovi, na jehož Božskou komedise tehdy soustředilo Vrchlického hlavní úsilí překladatelsk,é, nevěnoval Vrchlický literární stať, ač právě v dantovské literatuře, tak rozsáhlé, vyznal se zcela odborně; jistě tu rozhodlo to, co jest od začátku do konce příznačné pro kritickou a vykladačskou jeho činnost: vyhýbala se tomu, co jeho vlastní povaze hylo v podstatě cizí; poměr jeho k Dantovi, ač přeložil a v překladech opětovně přepracoval všecka jeho básnická díla, ač ho motivicky nesčíslněkrát uvedl do své poesie, ač se ho pokusil nejednou charakterisovat znělkovou podobiznou,. ač se od něho vydatně učil formálně, zůstává mu se svou středověkostí a svým křesťanským spiritualismem zjevem vzdáleným. A vlastně nepronikl také hlouběji k Leopardimu, o němž napsal zmíněnou knížečku: evoluční optimista nemohl plně rozuměti metafysickému pesimistovi a klasická plastičnost šlechtice recanatského nevyhovovala romanticky barvitému a pohyblivému kolorismu českého demokrata.

Zato se nelze dosti vynadiviti studii, kterou jednadvacetiletý student doprovodil roku 1874 svůj průkopnický překlad básní Viktora Huga; pro hluboké pochopení Hugova zjevu jí vzdává chválu i Šalda, stejně zapřisáhlý nepřítel Hugův i Vrchlického: zde Vrchlický neproniká jen k sociálnímu enthusiasmu a k oslavě humanity jako k jádru osobnosti básníka, který měl v mladistvých letech naň sám vliv nejmocnější, ale zamýšlí se kriticky i nad Hugovými nedostatky. On sám sice, a nejvíce v cyklické řadě statí v Studiích a podobiznách, chápal později Huga šíře a hlouhěji, nikoli však kritičtěji, ale ani Neruda v nekrologu Hugově r. 1885 nedovedl se svými jednapadesáti lety karakterisovati Huga světleji než učinil jednadvacetiletý Vl'chlický. A podobné jsou všechny glosy a poznámky, jimiž doplnil pak svou velkou anthologii Poesie francouzské nové doby, sahající od Cheniéra a Banvilla dále až ke Coppéovi a Cat. Mendésovi, tedy od francouzského preromantismu až po školu Parnassu.

Od té doby již neustávají Vrchlického studie o francouzských básnících, až r. 1887 houstnou v celou knížku Básnické profily francouzské, zařazenou s věnováním Nerudovi do Kabinetní knihovny. Dovolte mně, abych vzpomněl tohoto drobného sva 15

[na začátek stránky]