Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Ročenka Masarykovy university v Brně. Ročník XX (1938/39-1945/46) - str. 13

[na přehled] [na text]

Ročenka Masarykovy university v Brně. Ročník XX (1938/39-1945/46). Brno : Masarykova univerzita, 1947. 116 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

v.

Instalační přednáška rektorská Arne Nováka 12. ledna 1939.

Jaroslav Vrchlický

jako básnický a kritický vykladač literatury.

Radostný a nadšený úžas, s nímž před šedesáti lety přijímala česká veřejnost i kritika stálý básnický vzestup mladistvého mistra Jaroslava Vrchlického, autora Ducha a Světa, Symfonií a Mythů, provází literárního historika, začte-li se do listovních dokumentů poetových z doby předtím, do jinošských a studentských projevů z první polovice let sedmdesátých. Ve výmluvných a obšírných dopisech klatovského sextána, septimána a oktavána, posílaných strýci a bratru, podávajících dojmy z četby a soudy o knihách a spisovatelích, setkáváme se s neočekávaně hotovou osobnosti kritickou, jakých bylo v tehdejším českém písemnictví poskrovnu. Šíře rozhledu v světové literatuře, bystrost postřehu, odvaha a správnost literárního soudu překvapují u venkovského gymnasisty. Snaha orientovati se po celé starší i moderní tvorbě evropské jest spojena s úsilím vyzouti Ae z jednostranného poddanství německé literatuře; při pozdějším směru a vkusu Vrchlického až zaráží pronikavé porozumění románovému realismu, zvláště ruskému a anglickému; důkazem estetické vyspělosti odrodilého žáka Aloise Vojtěcha Šmilovského jest v dopise oktavánově bratrovi důraz, s jakým ocenil Karolinu Světlou a v ní proti lidovému spisovateli Františku Pravdovi postavil tvůrčí básnířku. Mladistvý Emil Frída, který nemohl ještě znáti cizí kritické metody a individuality, karakterisuje a kritisuje po svém a nepřiklání se ani k jedné z tehdejších obou významných kritických osobnosti domácích, ani k Janu Nerudovi s jeho postupem, podřízeným potřebě žurnalistické a národně výchovné a obranné tendenci, ani k Josefu Durdíkovi s jeho deduktivní metodou estetického formalismu. Víme. jak si Jaroslav Vrchlický později obou těchto mužů vážil a jak oceňoval význam jejich kritické činnosti; jest hodnější podivu. že se dovedl již jako začátečník ubrániti jejich vlivu.

13

[na začátek stránky]