Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Prosté motivy, 3. vyd. - str. 5

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Prosté motivy. 3. vyd. V Praze : F. Topič, 1913. (Sbírka souvislé četby školní ; 28)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

ÚVOD.

Když Jan Neruda vydal r. 1867 rozsáhlé a bohaté "Knihy veršů", rozčleněné na básně epické, lyrické i vlastenecky příležitostné, odevzdával souborem tím čtenářstvu veškerou poetickou ~eň svého čtyřiatři:cetiletého života básnického, v němž nebylo sice rušných událostí z'evních, ale jenž překypoval vnitřním obsahem dojmovým, myšlenkovým a qitovým. Jak složitě a opravdově prožíval Jan Neruda citové krise chmurné své mladosti, ukazuje střední a nejvýznamnější oddíl "Knih veršů", j-ejich část lyrická. Při četbě těchto poněkud drsných a šedivých, avšak hluboce lidských písní a reflexivních skladeb, probíjíme se s básníkem krušnou bídou proletářského dětství, do něhož teplým paprskem svítí vroucí láska matiččina, a kam vrhá své chladné, ale vytoužené stíny podivně vážný vztah k otci; poznáváme první přátelství básníkovo a jeho bolestnou dohru hřbitovní i rOlechvíváme se láskou poetovou, jež byla vášnivá a pochybovačná, hrdá a mučivá zároveň; sdílíme se o Nerudův společ'enský vzdor a pyšné vědomí národní; ale vrháme s'e s ním jindy zase do víru p~ekypující bujnosti, divokého ves'elí, rozmarného opojení; pozorujeme, jak 9Pouští rozmrzele všední a rozbolňující vír města, který tak nelítostně odhaluje hlubiny sociálních rozdílů. a j~k bloudí přírodou, uče se zvolna nacházeti v ní zrcadlo své neuklidněné duše.

[na začátek stránky]