Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Podobizny žen - str. 19

[na přehled] [na text]

NOVÁK, Arne. Podobizny žen. Praha : Novina, 1940. 232 s. (Dílo Arna Nováka ; 2)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

KATEŘINA SIENSKA, SVt:TlCE A HRDINKA

Sieno, Ó, ty trůníš v glori na slunných výšinách, a větrové kol tebe dují dech jak volnosti, ty toskánská kolébko umění,

lak často zastavil jsem kroky své u fontány tvé, Brandy, zamyšlen, jež na vodu, na jaSllou bohata,

jak na vzpomínky, z kterých záře jde. Pod vysokými těmi oblouky,

chlad hledaje, se Dante zastavil,

on vzpomněl na ně v božské básni své, a stříbrné ty vody vlažily

ret Kateřiny, velké svaté té,

ten ret, z kterého taká výmluvnost se linula, že církve knížata

a papež sám své hlavy sklonili

před prostou dívkou, dcerou barvíře; v tak velký oděl, svatý majestát Bllh robu svou, pokornou v čistotě.

Julius Zeyer: Pia de' Tolomei.

Z JARA roku 1385 viděla Siena, »město věčného jara a půdy vždy rudé planými růžemi«, jak zpívá starý básník, podivuhodnou slavnost. Město vyzdobené koberci a zelenými girlandami čekalo s pýchou a dychtivostí na slavný návrat veliké své dcery, jejíž panenské kroky kdysi vyšly z něho, aby patřily odtud celé církvi a všemu křesťanstvu. Konečně přiblížil se průvod za hlaholu zvonů všech chrámů. Bratrstva laiků zahajovala procesí, bratří a sestry klášterů následovali zpívajíce slavnostní žalmy; pak kráčelo, zahaleno leskem svěc a oblaky hustého kouře, kněžstvo města; v zástupu žáků a příbuzných oslavované světice nesli

dva členové řádu dominikánského z kláštera Minerva v Římě na 19

[na začátek stránky]