Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Pio Vati - str. 138

[na přehled] [na text]

Pio Vati : sborník prací českých filologů k uctění dvoutisícího výročí narození Vergiliova. Praha : Jednota českých filologů, 1930. 174 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

138

184,'1, zjistil již pozorný rozbor Jakubcův obrat ke kráse romantické, divoké pi'írodě alpské, krajinné patetice strží, ledovců, úchvatných slunečních východů ~ toto vše se mu ještě před třemi lety zdálo "ozáblivě vznešeným a dlouhochvilně krásným". Když na podzim r. 1841 procházel Jan Kollář Benátsko a Milánsko, marně touže po Florencii, :Římě a Neapoli, byl mu Vergilius, stejně jako předtím M. Zd. Polákovi, věrným průvodcem. Se slovy Georgik pozoroval zálibně italský zvyk rozváděti a oplétati révu po jilmech a topolech; na Vergilia vzpomímd u bran Padovy pro zmínku o Antenorovi a v tamním chrámě Santo u hrobu renesančního vergiliovce Bemba; nad vodami gardskými, které v slavisující své manii pře zval Pěnákem, citoval se souhlasem z Georgik verš: "s vlnt-ním a jekem mor'ským co dmeš se, Benáku"; připíjeje s druhy u rozvalin Catullovy villy, Catullovi, Dobrovskému Jungmannovi, Mickiewiczovi atd. číši vína Santa, připomněl si, co o něm vedle Plinia a Cassiodora praví Vergilius atd.

Ale všecky tyto letmé zmínky dokazující, že Kollár měl svého Vergilia v malíčku, nepr'esvědčují ani zdaleka o důvěrném vztahu českého poutníka k duchovému průvodci latinskému, jako podivuhodná syntésa vergiliovské krajiny, kterou prožil a formuloval Kollár hned při vstupu do Popádí; jako u Poláka uvádí tato vergiliovská "laus Italiae" do líčení vlastní země vlašské. Vystoupiv ve Fusině z lodi na břeh, pozdravuje Kollár Italii "opojeným hlasem a s rozprostřeným náručím, jako by celou tu zemi chtěl obejmouti" a v zápětí cestou do Padovy uvědomuje si klasickou spanilost tohoto požehnaného kraje, jeho věčně sváteční ráz, jeho přirozenou harmonii, jeho puvab spolu smyslný a citový. Ač Kollár sám pochyboval, že nalezne sourodý slovný výraz pro mocné dojmy, podařilo se mu dokonale vyjádřiti to, nač Polákovy výrazové prostředky nestačily, a dokázati, že naň klasický duch Vergiliův právě v jeho domově sestoupil.

Nelze necitovati tento celý pasus, plný výmluvné malebnosti: "Zde se teprv otvírá podnebí vlašské přírody; tu celkový netušený ráj krás a půvabuv; mně aspoň se zdá celý svčt v jiném světle, než posavad, ukázal a jen bázlivou rukou hledám a chytám zvuky v naší řeb, jimiž bych hudbu tohoto blahočinného vtisku na mou duši představiti mohl. Zdá se, jako by příroda všecky své porůznu roztroušené krásy spolu byla sebrala a je na toto ouzké prostranství vysypala. Tito fíkoví a olivoví hájové s jejich svatopísemními potahy a významy; tito samorostlí parkové s jejich ztepilými lctohrady a slávochrámky; tyto phrozené krásozahrady s jejich východními cedry, palmami a báječnými bobkovci; tyto zelenoleské živoploty blahovonnými, jasmínem ověnčené; tyto potoky a řeky pod hroznovými odry, mezi douškami a liliemi tak povlovně bez severského srázu a hluku plynoucí jako by všecko toto pozorně obdivovati a škodě uhájiti chtěly; tito obeliskové z myrtoví a lentiškův, po nichž uponkovitý svlačec a básnířský břečťan vzhůru leze; tyto věčně kvetoucí a z poupat se deroucí růže; toto povětří vlahými kadidly obtěžkané, lehoučké, mčkké, pocestného pochlebným líbáním vítaiící; toto prozračné zrcadlo modré oblohy; tato příroda každodenně svátečrlÍm rouchem oděná, tato tichost a rovnováha všech živlův: - toto všecko volá vznešeným, témčř bych řekl svatým, zvukem: hle Italie! - toto všecko co viděti a cítiti slastno, opisovati, nudno, dostihnouti nemožno - toto jest nyní mé království a vlastnictví! - - - Celý ten kraj od Fusiny až k jezeru Komo jest ušlechtilá, usmívavá zahrada jižního způsobu, kde v divoce líbezném nepořádku úrody země, křoviny, stromy vedle sebe rostou, ať je to nejbujnější révoví věncuje a spoluspojuje, dčlajíce oblouky ozdobené zralým hroznem, často i přes cesty a silniCf:, takže kočár popod ně jedoucí, nJjednou celé stopky a ratolesti do lůna pocestných sráží. Těžko mi přišlo

[na začátek stránky]