Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Památce Antonína Sovy - str. 9

[na přehled] [na text]

Památce Antonína Sovy. Pacov : Spořitelna města Pacova, 1934. [10] s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

krác Budecius, kantor." lako 46letý může A. Sova zahájiti první velké souborné vydání svých děl veršem i prósou a postaviti do jeho čela knihu básnických vidění a úvah o hromadném úsilí společnosti a národa o spravedlivější přestavbu světa, "Zápasy a osudy."

Mnohé z jeho pozdějších knih nesou stopy životního zklamání a očištění osobního, tak prQslulá "Lyrika lásky a života", jiné se uprostřed optimistické ~íry v člověka i budoucnost, kterou vyjadřovaly "Zně", "Krvácející bratrství" neb "Naděje a bolesti", zachvívají novými pochybami v mysli kritického soudce a vychovatele národa. Avšak čím dále do let, tím se určitěji vyhraňuje Sovova důvěra v život, v pokrok, v spravedlnost a skoro dětská příchylnost k přírodě, pozorované na hrudi domova opět nalezeného: dvě pozdní knihy, "Básníkovo jaro" a "Drsná láska", přímo svítí tímto životním kladem usmířeného básníka.

. V posledních letech života Antonín Sova, vyznamenaný nejenom řádným členstvím Ceské akademie věd a umění, ale i čestným doktorátem filosofie Karlovy university v Praze, avšak při tom se úzkostlivě vyhýbající veřejnému ruchu a činnosti v literárních organisacích, zajíždíval opět častěji o prázdninách do svého rodiště, když byl ztrávil i několikeré utěšené léto na TřeboťÍsku. V rodném Pacově dne 16. srpna 1928 zemřel, a jeho pohřbu do Prahy zúčastnilo se ve vděčné úctě a lásce celé město. V den básníkových 70. narozenin vrací se jeho popel opět domů.

[na začátek stránky]