Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Památce Antonína Sovy - str. 8

[na přehled] [na text]

Památce Antonína Sovy. Pacov : Spořitelna města Pacova, 1934. [10] s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

moderního člověka. Současně v básnickém protestu proti germánské nenávisti německého dějepisce Mommsena projevil velmi mužnou hrdost národ· ního smýšlení; básnická kniha "Vybouřené smutky" postavila ho po boku jiného mohutného Jihočecha, Otokara Březiny, v čelo mladých básníků, kteří sny a tužby po vyšších útvarech lidství vyjadřovali sym· bolem. Třiatřicetiletý Antonín Sova, jenž se zúčastnil také bouřně reformního projevu "České Moderny" a věrně zastával sociální, národní i mravní zásady revolučního pokrokového hnutí, stal se typickým básnickým mluvčím svého pokolení; to ho ústy F. X. Šaldy, neunavného kritického vykladače jeho díla, pozdravilo při jeho 40. narozeninách jako básnického ducha zvláště drahého a vůdčího.

Vlastní Sovovo úsilí jest však básnické. V obraz a melodii, ve verš a sloku, ale občas i ve volný rytmus širokého rozpětí proměňuje své lidské zkušenosti: dojmy z cest po rušných střediskách novodobé civilisace v západní Evropě, zážitky milostné i manželské, do nichž mu osud nakapal jako Vrchlickému mnoho hořkostí, blížící se stáří a rozkladnou chorobu, věznící ho po léta v jediném pokoji. Rychle rozmnožuje básník výrazové možnosti svého slovesného umění a do každého způsobu vyjádření vkládá slohové mistrovství. Vedle nálado· vých obrázků, lyrických dum a rozjímání, písní a dojmů píše také balady. K povídkám, o něž se pokoušel se zdarem ode dávna, přistupují romány, mezi nimi obraz zápasu jihočeského sedláka se šlechtou o pozemkovou reformu, "Toma Bojar", a malé arcidílko vyprávěčského mistrovství "Pan·

[na začátek stránky]