Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

O Svatopluku Čechovi - str. 47

[na přehled] [na text]

O Svatopluku Čechovi : ročenka Dobročinného komitétu v Brně, Chudým dětem, roč. 44. Uspořádala Hana Humlová. Brno : Nákladem Dobročinného komitétu v Brně, 1932. 112 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

ARNE NOVAK:

Dušičky v lese.

Čechovy povídky, arabesky a humoresky náležely v sedmdesátých a osmdesátých letech k nejoblfbenější četbě českého vzdělanstva, které před příchodem psychologického realismu milovalo nade vše společenskou drobnokresbu dickensovského rázu. Mírná pohoda prosy čechovské, kde se oblaky melancholie a snění prodírá vlahé slunce laskavého humoru a léčivé satiry, okouzlovala i prostého i vyběračného čtenáře, kdežto znalec se upřímně a právem podivoval bezpečné kresbě typickýchpostaviček, provedené několika úspornými tahy, náladě nanesené jenom lehkým dotykem štětce akvarelistova, jemnosti a důmyslu komposice, občas až překvapující uměleckou subtilitou. Ale dnes se k těmto spanilým a prostým prosaickým knihám čechovým dávno již čtenářská přízeň nev:rací: společenský svět v nich zobrazený nejen zastaral, nýbrž přímo zmizel, ať to bylo patrimoniální úřednictvo na venkovských dvorcích, ať drobné měšťanstvo a umělecká bohéma v staré Praze; hroty satiry ztratily proto ostří a řešené problémy přestaly býti nadobro aktuálními; humor čechův, založený na úsměvu a nikoliv na groteskním šklebu dnes ovládajícím, zdá se býti příliš krotkým. Není snad již daleko doba, kdy se do těchto děl, tak autentických pro dobu našich dědů a otců, zabere kulturní dějepisec a ocení, jak hodnotnými mravoličnými dokumenty jsou tyto světlé a teplé obrázky ztracených dob, zapomínaných společností i literaturou.

Zcela neočekávaně se znovu potkáváme s jednou feuil1etonistickou Črtou Čechovou, na niž autor sám jistě nekladl valné váhy, ale v níž se od začátku zalíbilo německým překladatelům: proč asi se právě Čechovy Dušičky v lese, ztlumočené po německu ostatně již v letech devadesátých (1892 v Politik a 1896 v Arbeiter-Zeitung),

47

[na začátek stránky]