Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Na pamět Otakara Theera - str. 113

[na přehled] [na text]

Na pamět Otakara Theera. V Praze : Zátiší, Knihy srdce i ducha, 1920. 180 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

ŘEČ NAD HROBEM OTAKARA THEERA V NYMBURCE PŘI POHŘBU

DNE 23. PRO S INC E 1917

Vrátil ses,dr,a:hý pHte1i, ,do kraje, v jehož půdě tlkvělií ilrořeny

Tvého rodu, ,V'rát1l ses, ale nikdy zde neuslyšVš již šumících jezů širolpledího Labe, vice lide neuvid~š slunce v krvi západů, nad něž nikde není krásnějších. Na místě, kde jsi každoročně stával zadumán, nabízí Ti vychladlá země poslední lože, leč naše horké slzy taví půdu ztuhlou za dne předvánočn;ho.

Jako dítě opustil jsi požehnaný zdejší krajj vclala Tě Praha, kývalI na Tebe širý svět, vábil Tě život svými tisícerými zázraky. Byl jsi ještě hochem, když zahořel jsi touhou státi se básníkem, a rpolsud nám iisk,ří v nervech v~pomínka IlJa první Tvé výbojné kroky, jimiž jsi bujaře vstoupil do umění. Vše se Ti zdálo dobrodružstvím a zároveň záhadou: smyslný poeta slučoval se v Tobě s hloubavým myslitelem. Očarovalo Tebe kouzlo ženy, ale toužil jsi proniknouti jej zpíval jsi barevnou krásu viditelného světa, leč pátral jsi spolu po zákonu a řádu jej ovládajícími byl jsi opojen složitostí svého Já, avšak usiloval jsi zmocniti se jeho tajemství. Poznání umělecké i vědecké roz~.iřovalo Tvou duši, ženy a knihy zjemňovaly Tvou citlivost, cizina a zvláště milovaná Framcíe ukazovaly Ti velikost v životě a v umění.

Měnil ses jako člolvěk, zkouše! a opouštěl jlsi různé formy výrazové, procházel jsi bohatým vývojem filosofickým. Ale čemusi zůstávaľs věren od jinošství až do Svého skonu: byla to Poesie. Neviděl jsi v ní ani hru, ,ani rozkoš, tím méně prostředek k ukojení ctižádosti; byla ti životním posláním, odpovědným úkolem, náhradou za náboženství. Byl jsi hotov, obětovati jí kdykoliv vše, společenský úspěch, pohodlí domova, osobní štěstí. Nenáviděl jsi v umění každé prostřednosti, opovrhoval jsi cíli snadno dosažitelnými - je-Ii klasičností soustavné a promyšlené úsilí o dokonalost, nebyl z naší mladé generace nikdo větší měrou básníkem klasickým než Ty.

Byla leta, kdy se zdálo, že jsi vůbec opustil poesii. Vrátil ses k ní mužný a vyzralý. Nebyla Ti již pouhým dobrodružstvím smyslů - řešení záhad postoupilo v popředí Tvého básnického záljmu. Ale nechtěl ses dohra:ti i:.a.jemství ces't()'l1 logického poznání; filosof melodický, jsi záhady prožíval, jimi trpěl, na nich

113

[na začátek stránky]