Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Myšlenky a spisovatelé - str. 117

[na přehled] [na text]

NOVÁK, Arne. Myšlenky a spisovatelé : studie a podobizny. V Praze : nákladem J. Otty, [1914] (Česká knihovna zábavy a poučení ; č. 33)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

los. V. Sládek.

(Psáno k úmrtí básníkovu dne 28. června 1912.)

Na starém Berounsku pod lesnatými chlumy dozrávají žitná pole, jejichž tekuté zlato voní čerstvým chlebem; hluboké úvozy uprostřed kynoucích rolí postříkány jsou bílými a růžovými kapkami okvětních lístků šípkových; shrbené střechy starodávných gruntů tonou v rozkošné lázni rozkvetlých lip ... a v tomto letním čase opouští rodný podbrdský kraj navždy básník, který pochopil a vyslovil duši syého selského domova, zachytil ve verších hutných a jadrných silný dech posečených lučin a prudký výskot skřivana, míhajícího se v modré a husté dálavě, porozuměl v mužné prostotě a v zbožné oddanosti smyslu klíčení, zrání i žatvy.

Smrt, která vykoupila churavého a přece neúnavného starce z dlouholetého strádání, seděla po celý mužný věk tiše a neodbytně u prahu jeho domu ... a básník nezapomínal nikdy její teskné přítomnosti, čekaje od let, že bledá a mírná návštěvnice se zvedne a přistoupíc k loži, dechne studeně a pokojně jemu do tváře. První lyrická kniha Sládkova, v níž se vyzpovídal básník již třicetiletý, prošedší světem i hořem, inspirována jest v nejčistších svých kusech náhrobní dumou nad čerstvě nasypaným rovem mladé milované ženy, ale hluboce meditační vloha Sládkova mění již zde bolestný osobní cit v obecně lidské přemýšlení o posledních věcech ži-

[na začátek stránky]