Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Mužové a osudy - str. 10

[na přehled] [na text]

NOVÁK, Arne. Mužové a osudy : kniha studií a podobizen. V Praze : Jos. R. Vilímek, 1914. 407 s

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

10 ARNE NOVÁR':

kého pohledu architektova, jehož zraky resignovaně a studeně potápěly se pod barevná dna pracujících caissonů u Karlova mostu; i z nezvykle slastné, ale přece jen churavé mdloby dívčiny, připomínající náhlé procitnutí po těžké, ale úspěšné operaci, - ze všeho toho byl by zjednodušující psycholog učinil prostý závěr o jakémsi osudném, bezprostředním rozhodnutí této světlé a záhadné dívky, jež měla vlasy z obrazu Filippina Lippiho a nohy z rytířské· romance, malované Burne Jonesem.

Jisto bylo jen, že tito tři tragičtí přátelé vystoupili do staré zahrady, přerušované křehkou gracií svěže rokokových altánů a gloriettů, modelovaných lehce jakoby z biscuitu, aby vykoupali se v modré mlze a ve večerním snu panoramatu malostranského, aby odpočinuli si od zlé tíže vlastních srdcí; i jejich dekorativní společníci mlčeli nehnutě a pozorně, narovnávajíce chvílemi jen záhyby plaidů na trávě a škubajíce okvětní lístky mosazného květu pampelišky.

Konečně se rtů jednoho z těchto diskretních statistů sletělo slovo, tak jako za ranního úsvitu spouští se s větve první probuzený pták, aby roztrhl mlčení noci a přivedl jitro. Bylo to jediné slovo, skandované s jakousi důvěrnou něhou a láskyplnou pozorností, slovo polozpívané a polorecitované, že rozptýlilo se jako akkord zvonu po sadě, dráždíc v gloriettech koketerii ozvěny. Bylo to jméno; jméno':

Ne rud a.

"""" Pod tímto náhlým úderem života vzchopil se básník a vyprosiv si pohledem dovolení od mladé dámy, s gestem velmi energickým a vroucně laděným hlasem počal svůj dlouhý panegyrický výklad o fiktivních osobách a vymyšlených postavách, jimiž právě si oživoval mlčelivou Malou Stranu. "Spatřuji teď/, řekl, líbaje svýma rozhovořenýma očima

[na začátek stránky]