Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

- str. 8

[na přehled] [na text]

NOVÁK, Arne. Máchova "Krkonošská pouť". V Praze : [Arne Novák], 1911. 28 s

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

8

Leč podstatný rozdíl mezi Novalisem a Máchou vysvitne teprve, ponoříme-li se na myšlenkové dno obou míst. V uvedeném hymnu mrtvých čteme dvě význačné sloky (IV. a X.), které plně vyjadřují Novalisův kladný a jasný názor o životě záhrobním:

,.Keiner wird sich je beschweren, Keiner wl1nschen fortzugehen, Wer an unsern vollen Tischen Einmal frohlich sasz.

Klagen sind nicht mehr zu horen, KeiIle Wunden mehr zu sehen, Keine Trtlnen abzuwischen;

Ewig Hiuft das Stundenglas.«

.So in Lieb' und hoher Wollust Sind wir immerdar versunken. Seit der wilde, trUbe Funken Jener Welt erlosch j

Seit der HUgel sich gesch loss<'n, Vnd der Scheiterhaufen sprUhte, Und dem schauernden Gemiite Nun das Erdgesicht zerfloss.«

Zcela jinak u záporného a pessimistického Máchy. Mnohým z mnichů jednou v roce oživeným >zoškliví se i jednodenní živobytí v celém roce a raději spáti chtějí sen nepřespaný. na hřbitově u kláštera. Když pak básník dává zemřelým mnich1"lm otázky, dostává takové odpovědi, že jich 'pro hrůznost jejich ani nechce uváděti, aniž více, bude-li možné, zpomenouti na ně.« Z celého tohoto pásma myšlenek jen matně naznačených, které Máchova polosnící polobdící obrazotvornost rozpředla v řadu děsivých obrazů, podstatně tak rozmnožujíc stručné rysy Novalisovy skizzy, mluví k nám touha po zmaru, zničení a zapomenutí, která se u Máchy ozvala vždy, kdykoliv záhada zásvětí, ať ve formě čirého materialismu, ať ve způsobě věčného přetělování apřetřiďování hmoty i ducha znepokojila jeho myšlení. Id e o v ě jest Mácha Novalisovým protichůdcem.1

Deníkový záznam Máchova snu ze 14. ledna 1833 přešel do :oK r ko n o š s k é P o u t i« se změnami celkem nepatrnými. Malá tabulka srovnávací znázorní tento poměr .8 n u. z .deníku a .Krkonošské pouti«.

K r k o n o š s k á P o u ť:

sv. I. str. 92. ř. 30. str. 93. ř. 1 a 2.

str. 94. ř. 9- ř. 30.

str. 95. ř. 1- str. 98. ř. 3.

Sen:

sv. II. str. 302. t. 12.

str. l:l02. ř. 13 a 14.

str. 302. ř. 19- str.303. ř. 9. str. 303. ř. 10- str. 306.

ř. 14.

Hlavní vložkou jest velice podrobné a dosti výrazné líčení gotického kláštera, jeho chrámu a hřbitova; malebný dar Máchův,

pisku z 25. září 1835 Máchovi vytýkal, »že má výbornou fantasii a že výborně maluje, ale že prací jeho hlavní je chyba, že v nich nevysvítá jakási nutnost idey .• Na podzim r. 1835 nemohl míti Palacký na základě dotud otištěných prací Máchových, vyjmeme-li arciť drobnou lyriku, jiného kritického úsudku, než jaký v rozhovoru u Pospíšilů projevil.

1) Sr. v té věci úvod auktora tohoto článku k II. sv. Vlčkova vydání spisa Máchových str. XXIV. a XXV. a kritickou poznámku F. X. Saldy v .Novině« 1., str. 249-250.

[na začátek stránky]