Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

- str. 7

[na přehled] [na text]

NOVÁK, Arne. Máchova "Krkonošská pouť". V Praze : [Arne Novák], 1911. 28 s

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

7

z Novalise do duše Máchovy vstoupil, jest vyložiti, jakým způsobem se vybavil v oné noci lednové r. 1833.

Duševnl stav, jejž v citovaném zápisku Mácha líčí, je stav stupňovaného vzrušení: intensita přemýšlení o básnickém díle a o jeho děsivě tajemné idei, několikanoční nespavost, fysická únava spojená s psychickým rozechvěním - to vše se sloučilo, aby básníka uvedlo do zvýšeného napětí. Z psychologie jest dostatečně známo, že taková nálada bývá ve stavil bdělém velmi výhodnou a plodnou podmínkou tvůrčí činné obraznosti básnické; když však tělový organismus podlehne únavě, rodí se za dotčených podmínek sny, které jsou co nejtěsněji příbuzny s výlvory fantasie básníkovy. Tento příklad jest u Máchy, jak sám Mácha vylušil, mluvě o »jakési podivné moci básnické, jež snem tímto vane.e Můžeme říci, že M<Í.chův sen, vybavený ve slavu ješlě polobdělém, jest na samé hranici snění a básnického tvoření.

Řada spojovacích členů slučuje obrazový i myšlenkový svět J Mni ch a c, v němž se Mácha neklidně zmítal před usnutím, a svěl náčrlku Novalisova, který se mu vynotil ze sna. Zde i onde obraz kláštera, mnišského života; zde i onde ovzduší hrobu a záhrobí, tajemství a metempsychosy. Když se ve snu skizzy Novalisovy mění Máchovi ve velkolepý obraz, doplňujé je jeho obraznost nejedním rysem, vlastním básni »M n i che a částečně přijatým z literárnLch dojmů; sem náleží především horská scenerie, která u Novalise byla napověděna do »Mnicha« a pak vnikla patrně z Hyrona; líčení gotického kláštera s kostelem (u Novalise bližší vylíčení vzhledu kláštera rovněž nepodáno) přijal Mácha z kláštera Sáza-vského, jejž byl předtím vylíčil a iejž znal z autopsie. Ostatně bylo psychologicky zcela přirozeno, že čtenáři »Heinricha von Ofterdingene se při představě kláštera vybavila architektura gotická. Sen MácMv užívá všech rysů náčrtku Novalisova, jen moti vy kněžství svatého ohně a kamene mudrců, které souvisí těsně s filosofií i komposicí románu, vypuštěny. U Máchy vrací se starý mnich poučujíCl o smrti a tajemství, u Máchy shledáváme klášter, kostel, hřbitov, zahradu klášterní (tuto proměněnu v .rozkošnou kvetoucí krajinu«); u Máchy slyšíme vzdálený zpěv mnichů· i hlasy mrtvých, slovem všecky dějové obrysy přijaty jsou z Novalise. Slovo obrysy není tu pouhým obrazem: krajinnou dekoraci horského zákoutí i gotického kláštera, působivou malbu kontrastů světla a temna, jemně vystiženou hru slunce, větru a deště - toto vše dodala barevná obrazotvornost prvního českého básnického krajináře, která ve snu pracovala podobně jako ve stavu bdělém.1

1 Převaha rysu malebných u Máchy nad živly myšlenkovými a dějovými charakterisuje všecky jeho prósy i básně epické. V té příčině shodujeme se s úsudkem Palackého, jenž dle deníkového zá-

[na začátek stránky]