Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

- str. 6

[na přehled] [na text]

NOVÁK, Arne. Máchova "Krkonošská pouť". V Praze : [Arne Novák], 1911. 28 s

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

6

stenci mnichovu před vstupem do kláštera, o níž takměř nikdo neví (u Byrona řečeno na konci básně s pil.sobivou praegnancí: »He pass'd-nor of his name and race hath left a token or a trace«) postavil Mácha na roveň onoho bytí zastřeného neproniknutelným tajemstvím, které leží před naším narozením, klášter pak pojal jako obraz klausury přítomné, uvědomělé, leč opět jen přechodné existence lidské. Motiv kláštera a mnicha proměnil se takto Máchovi v důsledný a mohutný symbol metempsychosy, kterou se mnoho zabýval a kterou sluší chápati jako onu »strašnou jakousi ideu«, o níž se zmiňuje zápisek v deníku. Co však v zlomkovitém >M n i ch u« jest sotva napověděno, rozvito jest ve >S n u« ze 14. ledna 1833 velmi podrobně. Ale mezi giaurovským motivem »Mnicha« a visionářským výjevém z deníku shledáváme ještě jeden slovesný článek, jehož si Mácha patrně ani sám neuvědomil.

V Tieckově zprávě o Novalisových plánech k druhému dílu románu »Heinrich von Ofterdingen«, která jest otištěna již v prvním vydání děl Novalisových z r. 1802 a pak ve všech dalších edicích, pořízených Tieckem, čte se passus (Novalis Schriften. Herausgegeben von J. Minor. Jena 1907, IV. 8., S. 240): »Sie (Cyane) schickt ihn (Heinrich von Ofterdingen) nach einem entlegenen Kloster, dessen Monche als eine Art von Geisterkolonie erscheinen, alles ist hier wie eine mystische, magische Loge. Sie sind die Priester des heiligen Feuers in jungen Gemliterno Er bOrt den fernen Gesang der Brlider; in der Kirche selbst hat er eine Vision. Mit einem alten Monch spricht Heinrich liher Tod und Magie, er hat Ahndungen vom Tode und dem Stein der Weisen; er besucht den Klostergarten und den Kirchhof.; V souvislosti s návštěvou hřbitova následuje krásný hymnus > Lobt doch unsre stillen Feste,« jejž na oslavu záhrobního života zpívají mrtví. Již tato souvislost musila zasvěceného čtenáře Novalisova utvrditi ve výkladu tohoto místa románu veskrze symbolického, že německý romantik tu obrazně ztělesnil oblíbenou svou ideu metempsychosy. Výklad ten potvrzují paralipomena, otištěná Minorem z berlínské pozil.stalosti Novalisovy (na uv. m. str. 251-263), kde příslušný oddíl náčrtkil.v uveden přímo heslem >Metempsychose«. Je známo z Máchova životopisu, že Mácha náležel k zasvěceným čtenářil.m Novalise, hyv záhy prostřednictvím přítele Fraňka naň dil.razně upozorněn. Pro r. 183arciť již nesmíme silného vlivu Novalisova a německých romantiků předpokládati, neboť v této době Mácha jest již ovládán polskými romantiky a hlavně Byronem. Ale motiv z Novalise vstupuje do Máchova vědomí a do jeho básnické obrazotvornosti neuvědoměle jako představa temná z pod prahu vědomí a to v oblasti snu; při tomto psychologickém stavu· je lhostejno, jak dlouho představa ta vil.bec v duši Máchově trvala a jalt dlouho byla zabavena. Mnohem důležitější než zjistiti, kdy poprvé motiv

[na začátek stránky]