Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

- str. 5

[na přehled] [na text]

NOVÁK, Arne. Máchova "Krkonošská pouť". V Praze : [Arne Novák], 1911. 28 s

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

i jego wiek, v Krakově 1897, sv. 11., str. 27) a jeho následníci tinili z tohoto nezcela organického spojení.

n.

Máchova >Krkonošská pouť« skládá se ze dvou v podstatě zcela samostatných a různorodých částí. První z nich jest krajinářské líčení temene krkonošských hor pod vrcholem Sněžky s elegickými úvahami osamělého poutníka, jež od stesku milostného se stupňuji až v pessimistickou dumu metafysickou. Druhý dí! obsahuje tajemnou visi gotického kláštera v hlubinách Sněžky, kdež dlí mrtví a ožívající přgerní mnichové; výjevem zoufalství končí toto mrákotné vidění. Pro obě čásli vypravol'ání můžeme shledati v deníku Máchově, v jeho korrespondenci i v jeho lyrice materiálie, náčrtky a paral1ely; pokusíme se také naznačit.i několik pravděpodobných literárních předloh této krajně subjektivní prósy Máchovy, která otvírá hluboké pohledy do duševního života básníkova.

V Máchově deníku ze 14. ledna 1833 poznamenáno jest. pod názvem »Sen. celé jádro druhé polovice >Krkonošské p o u ti«. Jako skutečný noční sen za psal si tu Mácha příšerné vidění kláštera obydleného mrtvými mnichy. Zápisek začíná důležitými slovy: > Čtvrtá byla noc, co usnouti nemoha, všelikými stranu básně - Mnicha« se obíraje myšlenkami, jsem ležel na svém lůžku; přemáhaje se a odvrátiti se chtěje od myšlenek strašných, nebyl jsem v stavu usnouti. Byla blízko půlnoc, strašná jakási idea, jakoby násilím, tiskla se před ducha mého, a obraz ji vyjadřující a v mém -Mnichu« užívaný ustavičně tlel ve zraku duše mé. Slabostí přemožen usnul jsem •. a strašný sen, tu samou ideu mající, zdál se mi, jejž pro podivnost zde vypisuji. Že jakási podivná moc básnická snem tímto vane, a že cenu básnickou do sebe má, nelze upříti.« (Spisy, sv. II., str. 301-302).

Místo toto jest vysoce charakteristickým svědectvím for in its lurks. that nameless spell, which speaks, itself unspeakable« a .if solitude succeed to grief, release from pain is slight relief; the vncant bosom's' wilcterness might thank the pang thnt made it less«), naznačil Voborník (na uv. m. str. 66). Motiv tento nadhozen v »Klášteře Sázavském[na začátek stránky]