Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

- str. 15

[na přehled] [na text]

NOVÁK, Arne. Máchova "Krkonošská pouť". V Praze : [Arne Novák], 1911. 28 s

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

15

epět, s láskou vroucí obejmul jsem opět nalezený ideál svého života. - -<

Do p i s č. XV.: - - ~Nadálť jsem se toho, a protož jsem i v tušeném blahu svém vždy byl smutný; viděl jsem, že jedindhvězda tato neni mojí hvězdou, a že jen proto mně na okamžení zasvítila, aby bolestné touženi po zdři její jen ještě bolestněji mne rozčililo. <

- - než myšlenka, že jediná hvězda, které bylo lze osvítiti stezky pouti jeho světlem růžovým, neni hvězdou jeho, a že paprsky její jen proto usmály se teď ve tmu jej obkličující, aby tak brzo zase zahaaly a jen mocněji aby probudily touhu jeho po světle ... tato myšlenka řítila jej zpět

v noc myšlenek předešlých.<

Z těchto tří parallelních textů jest znění, které podávají dopisy č. XIV. a XV., zřejmě nejstarší; jeť nejstručnějším náčrtkem slohově nejméně vyzdobeným: .Krkonošská pouť Užití textu z obou dopisů .Boleslavské krásce« můžeme opětně nazvati nevšední obratností stilistickou. Když Mácha byl nakreslil vnější svůj zjev, vypravuje o duševním svém životě a bez jakékoliv násilnosti přechází od obecné charakteristiky svého znovu a znovu klamaného idealismu a illusionismu k synthelickému podání svého erotického živola. Bez jakékoli v náú!nosti

[na začátek stránky]