Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

- str. 11

[na přehled] [na text]

NOVÁK, Arne. Máchova "Krkonošská pouť". V Praze : [Arne Novák], 1911. 28 s

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

I-

Závěrem .K r k o n o š s k é P o u ti. jest účinný výjev sestárlého poutníka nad krkonošským vodopádem s tajemným kmetem, v nějž se proměnila ženská, postava, ukazovavší ke kříži a měsíci. Kmet ukáže poutníku k černému vchodu v bílé pěně vodní; chodec se tam vrhá, aby dosáhl nej tiššího snu. Jest to zřejmě apotheosa zoufalství, jež domnělým zmarem otvírá bránu ke konečnému uklidnění. Právem shrnul Zdziechowski (na uv. m. str. 28) svůj soud o závěrečném dojmu .K r k on o š s k é P o ut i«, takto vyznívající, v lapidárná slova: »Pessymizm to najczarn'iejszy, beznadiejny, bezsilny, niezdolny mynalesé leku na cierpienie; m póromnaniu z n'im namet starodamny buddyzm indyjski, namet ómczesna pessymistyczna poezya Vignych i Leopardich mydajq sig myrazem nadziei i szcz~scia .•

Také tato scéna vykazuje dvojí živel. Jednak používá Mácha opětně několika míst z »P o u t n í k a« do deníku zaznamenaného, pokud je vypustil v oddílu předcházejícím (převzat passus od slov .než hlučící. až ke slovu •• tajemnými« a dále od slov 'za ním planulo zoře" až do konce .Poutníka« ke slovům »stezkou neznámou«), jednak vpracoval s případnou stilisací postřehy a dojmy krkonošské. Vřazení útržků z deníku na toto místo a přemíštění několika vět svědčí o velice obratné ruce stilistické. Co by bylo dříve rušilo smysl kontextu a oslabovalo účin allegorického protikladu, to se v novém spojení, když se místní i časová situace podstatně změnila, výborně hodí. Závěrkem povídky jest lyrický odstavec o několika větách, podivuhodný jak hudbou rhytmisované prósy, tak uměním barevných a dojmových protikladů; v něm Mácha pěje elegii mrtvému poutníku, došedšímu v zpěněných vlnách konečného pokoje. Pro toto místo nenacházíme však již parallel v deníku Máchově.

Ukázali jsme podrobným rozborem, že druhá část »K r k on o š s k é P o u t i. se v podstatě zakládá na deníkových záznamech z první polovice r. 18:33 a že tedy i časově souvisí s Máchovým •• M nich e m., jehož některé motivy prohlubuje a rozvádí. I musíme vznik těchto partií položiti před Máchovu cestu do Krkonoš, vykonanou v srpnu 1833, a ovšem i před ony části »K r k o n o šs k é P o u t i., které jsou zpracováním cestovních dojmů srpnových. Do tohoto druhého oddílu jsou turistické vzpomínky dodatečně interpolovány. Druhá tato část obsahuje na rozdíl od první, důvěrné, rozjímavé a tesklivé polovice jak vlastní dějovou osnovu, tak i myšlenkové jádro celé práce; i to by mluvilo pro naši domněnku o vzniku práce postupem zpětným. Přirovnáme-li Máchovy deníkové zlomky a úryvky z jeho dopisů k první části, dojdeme stejných závěrů.

[na začátek stránky]