Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Literatura českého klasicismu obrozenského - str. 5

[na přehled] [na text]

Literatura českého klasicismu obrozenského. Praha : Státní nakladatelství, 1933. 155 s. (Kytice ; sv. 14)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

Úvod.

Druhé desetiletí devatenáctého věku značí v předních literaturách evropských nepopěrné vítězství romantické myšlenky, romantického básnictví, romantické vědy, a ohlasy toho pronikají nezadditelně též do písemnictví národů menších.

Také v dějinách našeho národního obrození můžeme v tomto památném a úrodném decenniu, v samém sousedství Vídeňského kongresu, který dal novou podobu Evropě porevoluční, zaznamenati řadu událostí a zjevů, jež na pohled zahajují vstup básnické i vědecké romantiky na naši půdu. R. 1815 přichází velký organisátor novočeského písemnictví, Josef Jungmann, z Litoměřic do Prahy, "se světlým vědomím úkolu svého a neoblomnou vůlí vykonati jej" Již před tím k vánocům r. 1814, se tam vrací ze slavistických studií vídeňských mladistvý Václav Hanka, aby kolem sebe organisoval družinu nadšenců básnických i vlasteneckých. R. 1817 putuje Pavel Josef Šafařík, hluboce vzdělaný a pevně odhodlaný pro práci vědeckou, z universitního pobytu v Jeně do Bratislavy, kde ho čeká přátelské a společenské společenství Františka Palackého, slibující v písemnictví tak hojné ovoce. Na jaře r. 1819 se ubírá ze Slovenska opačnou cestou do Jeny Jan Kollár, zastaví se v Praze a vpluje tam do vod literárního buditelství českého. Na sklonku období založeno v Praze "Vlastenecké museum v Cechách", plodné středisko vlastivědy i studia minulosti národní. Brzy se objevují i slovesná díla, naplněná novým duševním ruchem českým: r. 1817 Rukopis Královédvorský a rok na to Libušip soud, r. 1818 Palackého a Šafaříkovy "Počátkové českého básnictví", r. 1819 Polákova "Vznešenost přírody" a na samém pomezí desetiletí úhrnná rukověť nového písemnictví českého, Jungmannova "Slovesnost"

Vanou-li v těchto dílech alespoň z dálky některé romantické myšlenky, především silná idea národnostní, pozdí se jejich slo~sná forma značně za pravým slohem romantickým, a podle typu i povahy řadí se jejich tvůrci ke kulturnímu směru, který v Anglii ve Francii, v Německu a Italii zatím náležel již minulosti. S příznačně a osudově českým opožděním ovládá naše písemnictví v tomto deceniu i v období po něm následujícím a rozvíjejícím jeho podněty literární klasicismus.

V něm kotví Josef Jungmann, básník a teoretik, i s oběma předními veršovci své školy, Antonínem Markem a Milotou Zdiradem Polákem. V něm tkví kořeny svého myšlení a umění Jan Kollár a to právě onou částí svého tvoření, která nejurčitěji vyjadřuje jeho temperament, i František Ladislav Celakovský, přese všecky

5

[na začátek stránky]