Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Literatura česká 19. stol. D. III, část 1. - str. 210

[na přehled] [na text]

Literatura česká devatenáctého století. Dílu třetího část první, Od K.H. Máchy ke K. Havlíčkovi. V Praze : nákladem Jana Laichtera na Král. Vinohradech, 1905. (Laichterův výbor nejlepších spisů poučných ; kn. 16) 764 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

210

OBJEVENÍ ČESKÉHO VENKOVA.

Jez nacházejí v lidové písni, nezdají se jim dosti mocnými, i prohlubují je; látky, kterých poskytuje lidová tradice, nejsou jim dosti bohatými, i kombinují je: jejich díla, ať již Čelakovského ,Ohlas písní českých' či Erbenova ,Kytice', jsou znásobené parafrase, stupňované imitace, tíhnoucí k vysněnému pravzoru duše lidové.

Posléze v čtyřicátých letech rozplývá se mlha, která zahaluje přímý pohled na lidový život; Herderovy ideje a Rousseauovy nálady pozbývají půdy, a oči nezakalené filosofickou spekulací vidí český venkov v širokém světle denního slunce. Jedni z autorů, naivní primitivové, referují klidně a chvílemi suše o kraji a lidu svého domova: toť František Pravda, v němž kazatel nedovedl udusiti epického vyprávěče. Druzí z autorů, nasycení cizí kulturou literární, věrni moderním tendencím, stavícím člověka vždy a všude tváří v tvář životu reálnému, bystře pozorují všecky formy bytí venkovského, a ježto jsou umělci, objevují právě rysy nejrázovitější: toť Božena Němcová, jež barvitostí svých obrazů ze života lidového vykoupila českou novellistiku z kletby maloměstského fi1istrovství a prázdného historismu.

Po činu, jejž vykonala Božena Němcová, volalo všecko české ovzduší, právě tak v malířství a v hudbě jako v literatuře.

Když se ve výtvarném umění docela vyžil dutý historism bezduchých komposic Lhotových, Trenkwaldových a Javůrkových, jenž obdobně se hlásí v dějepisné novellistice Klicperově, J. J. Markově a Ehrenbergrově, když měšťanský genrism Pollákův a Korunův, jejž bylo by snad možno přirovnati k novellám Tylovým a Rubšový~, ukázal svou neplodnost - musil přijíti oddaný, tichý syn venkova Antonín Dvořák, který in-

[na začátek stránky]