Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Karel Hynek Mácha - str. 127

[na přehled] [na text]

Karel Hynek Mácha : osobnost, dílo, ohlas : sborník k 100. výročí Máchovy smrti. V Praze : Družstevní práce, 1937. 344 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

naivní a konvenční obraz vlasti? pro nedostatek názoru v líčení odumřelé Prahy? Na to nelze odpověděti uspokojivě, leda dohadem.

Prosaický zlomek "Návrat", jenž se hned při prvním čtení jeví prací daleko vyspělejší, než mladistvý "Sen o Praze", ukazuje však, že se Mácha později neodbytně vracel k představám a myšlenkám, které ho inspirovaly ke "Snu o Praze", a že nadále toužil dáti výtvoru, původně podnícenému zážitkem snovým, formu visionářskou, jakou byl poznal v podobě velmi dokonalé z četby Byronovy. Také "Návrat" jest eschatologické vidění zkázy Prahy a soudu nad ní, a také zde tato záhuba jest postavena do monumentalisující perspektivy ilusivního času, který se konečně rozplyne ve věčnosti. Poslední motiv se vrací doslovně ze staršího "Snu o Praze": mluvil-li tam Mácha o dni, "v němž čas pomine, smrti bratr, hříchu syn hnusného", definuje v "Návratu" neodvratnost zmaru pro všecko stvoření slovy: "Co čas se zrodil, syn hříchu hnusného a bratr smrti, otevřenť jest hrob, by pohltil díla rukou národů - i syny člověéenstva"" a pak v jednom odstavci se dvakráte opakuje vyhrůžná zmínka o "mnohomohoucím čase", který "uchvátí v rakev·· Prahu, "vlasti srdce kamenné". Při stejné koncepci jest patrný rozdíl v užití jednoho a téhož motivu: ve "Snu o Praze", jmenovitě v první části jeho se skončení a překonání času přímo prožívá, kdežto v "Návratu" jest to perspektiva dálky, hrozící zprovinilé Praze.

Ležíť časově mezi "Snem o Praze" a "Návratem·· důsažný literární zážitek Máchův, který zkonkretisoval jeho vlasteneckou elegičnost pražskou a zaostřil ji ve smyslu národně revolučním. Byla to četba Herlošova almanachu "Mefistofeles" z r. 1833, na jejíž význam po prvé poukázal Voborník (na uved. m. str. 54-56), upozorňuje zároveň na souvislost s "Návratem", Herloš, který v Máchovi zesílil jak svatovítskou, tak bělohorskou elegii, naučil ho také pojímati současný úpadek slavného kdysi národu českého jako následek viny, a podobné tóny zaznívaly k Máchovi také z četby starozákonních proroků, hlavně Jeremiáše, k níž se český básník obrátil také na popud básnického publicisty českoněmeckého a snad i za spolupůsobení Mickiewiczových "Ksi~g pilgrzymstwa Polskiego'· r. 1832 (sr. Heidenreich na uv. m., str. 83), jejichž tón jest rovněž starozákonný. Toto vše spadá do sklonku r. 1833, před nějž můžeme sotva klásti vznik "Návratu'·. Jsou tu již pohromadě všecky podmínky pro "Návrat·' i pro změnu provedení s látkou staršího "Snu o Praze". Ves· měrná vise byronská se zúžila ve vidění národního osudu, zhuštěného do tragedie královské Prahy; osud ten jest pojat v duchu starozákonních proroků jako výsledek hromadné, ale odčiněné ještě viny dějinné; svůj poměr k vlasti vyjadřuje básník mediem nejdůvěrnějších vztahů rodinných a krevních. I jinak nastalo zřetelné posunutí myšlenkové koncepce:

127

[na začátek stránky]