Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Bible a český národ - str. 52

[na přehled] [na text]

Bible a český národ : ročenka Dobročinného komitétu v Brně, Chudým dětem, roč. 47. Uspořádala Hana Humlová. Brno : Nákladem Dobročinného komitétu v Brně, 1935. 156 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

venou veškerých podpor i záruk bohovědných, krouží kolem otázky, kterak ze vztahu člověkova k Bohu odstraniti jak živly anthropomorfické, tak zbytky historického theismu, ať židovského, ať křesťanského, ať mohamedánského. Sv. Čech, který měl básnické a do jisté míry i myslitelské porozumění pro formy života a ducha orientálního mluví jedním dechem o Jahvovi i Allahu, o hluboké dumě Augustinově i o blouznivém vzletu Dželáledinově, aby v těch jménech Boha i jeho vyznavačů nacházel leda symboly věčného hledání nepojmenovatelného principu, který sám vzývá jako »zdroj lásky všelidské a věčnou lásku samu«. Naprosto nepřisuzuje bibli ani v její starozákonní ani novozákonní formě místo hlavních mezníků na cestě za poznáním Boha; ba velmi podobně jako Mojžíš v »Adamitech« podniká sám radikální zápas protibiblický.

Mezi stanoviskem Starého a Nového zákona ovšem rozlišuje intensivně; nikde zřetelněji, nikde s větším nákladem básnického umění a s menší starostí o skutečně filosofické překlenutí dialektických rozporů než v rozsáhlé a důmyslně symfonické skladbě »V bouři«. Někdejší básník »Bouře«, »Evropy« i »Slav,ie«, pro nějž bouře na moři bývala silnou inspirací tvůrčí, se přiznává stejně zajímavě jako příznačně, že v mladosti uctíval Boha hlavně jako živelného rozpoutavatele bouře v přírodě. Tehdy se mu zjevoval podobně jako starým národům Thor, Perun, Indra, ale především jako starozákonní »hrozný vojů Pán, bůh Elohim - jak Zidů Jahve, jl:Oaž kdys v Amoreji - vše do robátek pod meč vydal jim«; s touto představou sdružuje ve vzpomínce tvůrce »Adamitů« také Hospodina husitských božích bojovníků. Avšak nyní zestárlý básník, vyznávající srdcem i ústy Mír a Lásku, cítí se daleko bližším Bohu evangelií, jak jej hlásal Ježíš a od něho pak v závěru skladby nalézá most do naší doby hospodářských rozporů a společenských zápasů, kdy »Samson světa již sloupy třese - a bude veta - po Gázy plese«. A přece tento novozákonní Bůh lásky a neodpírání zlému se nekryje s Neznámým básníkovým, jako se s ním nekryje dětský Bůh

, v 'h (V' V') 'k l' k' BOh I I V

vanOClll o mytu » anocUl«, aUl ato 1C y U vzyvany stre dověkým rytířem a zbožnými klášternicemi (»Zbořený chrám«), ani zdůvěrnělý Bůh-člověk, chovaný v náručí umělecky zpodobené Madonny (»Pod mariánským obrazem«). Toť pouhé symboly, drahé z důvodů citově vzpomínkových neb estetic 52

[na začátek stránky]