Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Ballady a romance, 7. vyd. - str. 46

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Balady a romance. 7. vyd. V Praze : F. Topič, 1921. (Sbírka souvislé četby školní ; 3)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

Dallada rajská.

~Ia Maria, šla do ráje,

kdo ji potkal, pěkně klekl, uklonil se, "Zdťáva's 1" řekl.

J enom svatá Eližběta
nepoklekla, nezdravila; Maria se zastavila.

"Poslouchej Ty. copak je to? vypadáš jak ne duživá

i Tvá záře celá křivá P oko mdlé a chi/ze líná   Vlždyf jsi jako umučení,

což ti v nebi zdrávo není?"

Svartá s výčitkou se staví, kyseLe dí; ""Bože milý.

1á mám strašně dlouhou chvíli! _" I"Dlouhou chvíli, dlouhou chvíli!

. každá patronka své lidi

opatruje, v lásce řídí

koho pak jsem tobě daFa?"

Svatá vzdvihla oči černé

a dí smutně: "Ženy věrné!

[na začátek stránky]