Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Ballady a romance, 7. vyd. - str. 39

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Balady a romance. 7. vyd. V Praze : F. Topič, 1921. (Sbírka souvislé četby školní ; 3)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

Ballada tříkrálová.

Při sterých dětí vřískotu a Hdský,ch houfů hluku. pří mocném kotlů víření a táhlý'ch trubic zvuku tři králi vjeli v město Betlehem.

A řekli lidem: "My jsme příšli sem.

by hlavy naše pánův před pánem se uklonHy, a bychom slzu radosfti zde spolu uronili."

Hned městem zas se berou dál, až k chudobnému stáji, tam s velbloudů svý,ch slézají a řadou poklekají

a mezi tím, co služebníci v chvat

po zemi rozstírají s dary šat.

král řečník zvolený - ten, jenž hned první s k1raje kleči svou úctu pronáší, to tuze pěknou řečí.

Pak druhý lichotivě dí: ,,0 matičko Ty jasná, jakž je to dítko půvabné - jíž očička ta krásnátot věru celý panímám in zrak I"

A třetí k Josefu dí právě tak:

"No je to radost nad radost - jakž, ctěný pane mistře!" Však J ežgek kýv' z jeslí prstem svým a pravi! bystře:

[na začátek stránky]