Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Ballady a romance, 7. vyd. - str. 15

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Balady a romance. 7. vyd. V Praze : F. Topič, 1921. (Sbírka souvislé četby školní ; 3)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

Rallada pašijová.

Byla rada kol božího trůnil svolána, by Satan měl svou 'lidi. Slétli andělé se s nebes končin. vzlétl také Satan šumně 7dlili.

A Bůh kynul. Bylo ticho. ticho. "Satane, nuž prones slovo svoje t" Anděl děsu uklonil se pánu:

"Pozd'ravena koruna buď Tvoje!

Vznúším žalobu před tváří nebes, žalobu na Tebe, Hospodina,

že 's dal zrádně lidstvu na spasení královského Mariina syna.

Dal's mně lidstvo darem za hřích jeho, bych je spoutal žalem, věčnou nocí, zželelo se Ti zas lidstva toho,

a Ty saháš na kořen mé moci!" -

[na začátek stránky]