Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Balady a romance, 10. vyd. - str. 5

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Balady a romance. 10. vyd. V Praze : F. Topič, 1934. (Sbírka souvislé četby školní ; 3)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

UVOD

Roku 1883 založil Jan Neruda, tehdy muž téměř padesátiletý, sbírku veršovaných prací "Poetické besedy". Chtěl v ní shromážditi básnická díla všech tří literárních skupin, jež počátkem osmdesátých let dávaly české poesii ráz: vedle žijících ještě vrstevníků Nerudových, kteří zůstávali věrni uměleckým zásadám proslulých almanachí'l "Májů", měli býti v"Poetických besedách" zastoupeni i stoupenci směru národně slovanského, za jehož mistra byl pokládán Svatopluk Čech, i básničtí mluvčí školy kosmopolitické, která se honosila jmény Jaroslava Vrchlického a Julia Zeyera; obecně uznaná autorita Nerudova slibovala býti pojítkem různých pokolení a literárních proudů. Hlavní důraz při programu nové sbírky dával Jan Neruda na epický obsah většiny svazků a skutečně jako redaktor žádal po svých přispěvatelích velmi důtklivě práce výpravné, na př. veršované povídky, skladby idylické, legendy, balady, romance atd., takže často nedovedla mu ani stačiti moderní prakse básnická, která verš vyhražuje vždy větší měrou lyrice, odkazujíc látky výpravné spíše do mezí prósy. Ale Neruda sám, jenž i v kritikách často dával přednost předmětnému, věcnému, neosobnímu básnictví před náladovou, dojmovou, citovou neb přemí 5

[na začátek stránky]