Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Balady a romance, 10. vyd. - str. 11

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Balady a romance. 10. vyd. V Praze : F. Topič, 1934. (Sbírka souvislé četby školní ; 3)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

ryzí lyrika, na př. těžce zádumčivá meditace, nadepsaná "Romance o Černém jezeře", jež i složitou a vážně pádnou stavbou slok vymyká se všemu básnictví výpravnému. "Romance o jaře 1848" neb "Balada o polce" jsou v podstatě zálibně a široce rozvedená čísla malebného popisu, v nichž básníkův zájem málo dbá o skrovničký děj a úplně o dekorační hru, o rozmarnou směs pohybů, barev, světel. Tu vidíme, jak Nerudův zvláštní smysl pro zevní malebnost, který z něho učinil tak znamenitého cestopis ce a tak svěžího oživovatele staré Prahy, nedal se ničím utlumiti a pronikal i tam, kde básník v podstatě sledoval zcela jiné zámysly. Zvláštní touto směsí živlu lyrického a výpravného, částí dějově vzrušených a pohodlně popisných, stručně naznačujících nápovědí a arabeskových vložek uvedena jest do "Balad a romancí" slohová rozmanitost a živost, svědčící o ryze umělecké povaze Nerudově.

Ale hlavní otázka, již si položil Neruda nad "Baladami a romancemi", zněla asi: Jaké stanovisko zaujmu k životu, abych pro vnitřní své zkušenosti užívati mohl starých forem balady a romance? A odpověď. kterou si ovšem mohl dáti jen sladký mudřechumorista, byla: stanovisko prostého, naivního člověka z lidu. Jen takto získal Neruda pro svou knihu onu zmíněnou nutnou ilusi, bez níž balad a legend nelze chápati. Čím Neruda více uzrával, tím se u něho mocněji jevila touha vrátiti se k dětství, k jeho prosté víře, k jeho citové bezprostřednosti, neporušené přílišnou rozumovou kulturou. Již v "Loretánských zvoncích" r. 1859 napsal významné verše "a k prso um jsem si sáhnul -- rád bych to velké srdce zsa ve srdéčko stáhnul!" To se mu v "Baladách a romancích" namnoze podařilo. Našel tú prostičkou víru zbožného děcka vychovaného v legendách, obřadech, zkazkách katolické církve, onoho zvědavého a tklivého hošíka ze "Svatováclavské mše". Pro Ne 11

[na začátek stránky]