Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Almanach na rok 1914 - str. 29

[na přehled] [na text]

Almanach na rok 1914. V Praze : nákladem tiskového družstva "Přehled", 1913. 80 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

ARNE NOVÁK: pŘíCHOD- JIŽNfHO JARA.

S myš len Ý r o z h o vor.

Nádvoří v Corte realc v Mantově za pozdního odpůldne listopadového 1354, Karel IV" setkává se s Petrarcou, jenž čta v kníze, přechází nádvořím.

K ARE L IV.: Večer hází, básníku, do vaší knihy studené a tmavé své stíny.

PE TRA RC A: A přece cítím jaro a květy. Slyším bzučení včel a pravidelné kročeje pasoucích se stád. Zlatý čilimník voní. tak silně, a ze sladkého spádu veršů doléhá ke mně hudba potoků napojených tajícími ledy jihnou cích Alp.

KAREL IV.: Tedy opět váš nejdražší Vergil, pastýř a věštec, kterého jste si vyvolil za učitele a druha. Nedivím se vóln; i já mival jej kdysi rád; ba přiznám se, že právě zde nad vodami Mincia jsem si nejednou vzpomněl na něj, jenž tu chodíval v tušeni a vytržení. Ale zda jste si uvě .don1il, básníku, že váš Vergil stává se vám chvílemi svůdcen1 a nebezpečím?

PE TRA R C A: Svůdcem a nebezpečím, Imperatore? Mínil jste snad spíše: povzbuzením a útěchou? Našel jsem v něm nejradostnější jistoty, když jsem již kolísal . . . ach, vy neznáte hrůzy mých cest .- K ARE L IV.: Vedly, pokud vím, na vrchy, kde vás opojil širý rozhled, a kde křídla nadlidského sebevědomí unášela vaše lidství kamsi ai k podnoži trůnu božího, ie se nám křesťanům tajil až dech úzkosti před pýchou hříchu.

29

[na začátek stránky]