Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Album Karla Hynka Máchy - str. 5

[na přehled] [na text]

Album Karla Hynka Máchy : k stému výročí básníkova úmrtí a 1. vydání "Máje". V Praze : nákladem a tiskem knihtiskárny Prometheus, [1936] [10] s., 52 obr. na [24] s. příl.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

KAREL HYNEK MÁCHA

Třicátá léta devatenáctého věku jsou v celé Evropě prosycena bouřným ovzduším povstání a revolucí, ale také myšlenkových převratů a uměleckého vření: po dusném tichu předchozího stísněného desetiletí se hlásí nové období, osvobozující sebevědomí národů i jednotlivců. I v Čechách, jen nesměle oddychujících v rámci úřednického a policejního státu rakouského, se prudce přihlašuje k slo:vu mladé pokolení, zrozené uprostřed napoleonských válek, které se neshoduje ani s názory ani s životními a literárními formami svých otců a učitelů, nýbrž míní v evropském svobodnějším duchu přetvořiti domov a jeho kulturu; tuto akademickou mládež pražskou, jež tehdy právě vstupuje do literatury, můžeme nazvati revolučními romantiky.

Mladí spisovatelé, pokoušející se ve všech oborech slovesných a přinášející z vyspělého západu i ze slovanského Polska nové vzory, neuznávají ani vyrovnané klasičnosti školy Jungmannovy, ani výhradní nadvlády lidové písně jako závazného vzoru, jlilk tomu učil Čelakovský. To všecko se zdá přítěží jejich ústřednímu úsilí o plné rozvití básnické osobnosti, která chce všecko prožívati co nejintensivněji, a všemu, i básnickému výrazu, vtiskovati pečeť svého osobitého a pravdivého já. S touto vášnivostí se stavějí k přírodě, již vnímají všemi smysly žíznivě otevřenými a prudce reagujícími, ke společnosti, kde si citlivě všímají rozporů a křivd, k minulosti národní, která je naplňuje vzdorným smutkem nad kontrastem bývalé slávy a přítomné mdloby. Nejlepší z nich se stávají objeviteli neznámých oblastí v české skutečnosti, avšak jejich romantické sklony vedou je k tomu, aby skutečnost doplňovali a stupňovali obrazností, snem, touhou. Současně se jim však zjevují také umělecké možnosti, dostupné pouze zasvěcencům; proti řečnické povaze české básnické mluvy, kterou propracovali jejich předchůdci v literatuře, dovedou ze své mateřštiny vyvábiti nebývalou hudebnost a neznámou dotud obrazivost a barvitost výrazovou.

Všickni ,příslušníci této české romantiky z let třicátých nedošli svého cíle a neztělesnili svých představ a tužeb. Předčasná smrt přerve slibný vývoj temného básníka filosofických základů, Josefa Jaroslava Kaliny, a také bystrý kritik romantismu a jasný satirik domácího malosvěta, Josef Jaroslav Langer, umlká před polovicí své literární dráhy; jejich druh, Boleslav Jablonský, jenž naráz okouzlil prožitostí své lyriky, udusí sám svou vzácnou vlohu v mechanickém veršování mravoučném. Tři z členů této literární družiny se zapíší trvale a rozhodujícím způsobem do slovesného vývoje českého, aby se stali učiteli i dalším generacím: Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben a Josef Kajetán Tyl; jsou to osobnosti tak vyhraněné, že si ani plně neuvědomujeme jejich společného východiska. Kdežto však šťastný a klidný'nálezce hluhokých i skrytých zdrojů lidového ducha, baladik Erben, i životními osudy stále podlamovaný objevitel společenské skutečnosti přítomné, povídkář a dramatik Tyl, dospěli k svému úkolu cestou značně dlouhého vývoje, bylo Máchovi popřáno pouhých dvaceti šesti let, v jejichž poslední pětině musil, jakoby v sopečném chrlení,

[na začátek stránky]